Přirozený porod je normální porod

Pojem přirozený porod se často stává předmětem mnoha zmatků. Někdy je chápán jako opak porodu operativního a je tak tedy označován každý vaginální porod. Jindy se používá spojení alternativní porod, což má naznačit, že se jedná o porod, který probíhá jinou než klasickou cestou. 

Onou klasikou je přitom míněn porod medicínsky vedený (tedy ovlivněný medikací, analgetiky, podáním umělého oxytocinu apod.), který je v našich zeměpisných šířkách a kulturních podmínkách v současnosti skutečně nejrozšířenějším způsobem přivádění dětí na svět. Z hlediska vývoje lidského druhu je však normou právě porod přirozený, tedy takový, který probíhá samovolně bez zásahů a ovlivňování zvenčí. 



Hlavní zásady přirozeného porodu 
Celá myšlenka přirozeného porodu vychází z předpokladu, že zdravá žena je schopná sama porodit své dítě a že každé dítě je schopné se narodit normálně, má-li k tomu vhodné podmínky. Porod je chápán jako naprosto normální proces a úkolem zdravotnického personálu není tento proces řídit, ale přizpůsobit se mu, respektovat jej a vycházet přání rodičky vstříc tak, aby zároveň nic nenarušovalo její instinktivní chování. 

Přirozený porod a hormony 
Stejně jako žádná jiná příslušnice rodu savců nedokáže žena spontánně porodit, pokud se při porodu cítí ohrožena. Hormon adrenalin, který je v případě ohrožení a stresu produkován, totiž blokuje produkci hormonu oxytocinu, který je nezbytný mimo jiné pro průběh porodu a činnost děložních kontrakcí. 

Oproti zvířatům mají lidé navíc jednu nevýhodu – racionální myšlení. To je sice pro nás zcela nezbytné v běžném životě, porod je však řízen primitivními, podkorovými oblastmi mozku. Aby tato podkorová mozková centra mohla pracovat, musí ovšem mozková kůra, zodpovědná za vyšší, specificky lidské funkce zůstat v útlumu. Pokud necháme primitivní část produkovat hormony nezbytné k porodu, může se žena dostat až do pocitu transu – změněného stavu vědomí. Toho však nikdy nedosáhne, bude-li při porodu vyrušována otázkami, na které musí odpovídat (tedy zapojovat racionální část mozku), bude muset přemýšlet, zda se chová vhodně či nevhodně, či se vytrhovat ze soustředění kvůli rutinním zásahům a vyšetření při porodu. 

Vyšší centrum mozku stimuluje například i ostré světlo stejně jako pocit, že je žena pozorována a sledována. 

Přirozený porod a prostředí 
Někdy vzniká dojem, že nezbytnou podmínkou přirozeného porodu je prostředí, které je estetické, provoněné aroma olejíčky, vymalované ve veselých barvách a zařízené vkusným nábytkem. Žádný nábytek ale nezaručí to, co je k normálnímu průběhu porodu skutečně zapotřebí – tedy pocit bezpečí, klidu a tepla. Každý z nás se jistě cítí lépe tam, kde je útulně, ale redukovat prostředí u porodu na otázku vybavení porodního pokoje by bylo velkou chybou. Pokud ženě není dopřána atmosféra intimity, podpory a respektu, nepomůže jí k dobrému porodu ani ta sebehezčí tapeta na stěně.

Přirozený porod a lékař 
Místo lékaře při normálním porodu je nejblíže za dveřmi porodního pokoje. U samotného porodu o ženu pečuje porodní asistentka, která je odborníkem na fyziologický porod. Ta vyhodnocuje průběh porodu a pouze v případě, že se objeví nějaká odchylka od normálního průběhu porodu, volá k porodu odborníka na patologie – tedy lékaře. 

Přirozený porod a chování rodičky 
Průběh přirozeného porodu není nijak usměrňován a řízen z venku. Porodní asistentka může pouze rodící ženě navrhovat různé možnosti úlevových poloh či nefarmakologických prostředků tišení bolesti, do samotného porodu však nijak nezasahuje a nechává ženu, aby sama instinktivně zaujala takovou polohu, která jí nejvíce vyhovuje. Rovněž by měla rodičku povzbudit v tom, aby se chovala v souladu se svými pocity, aby se projevovala zcela spontánně (například aby křičela, pokud má potřebu). 

Přirozený porod a přítomnost doprovodu 
Přítomnost blízké osoby u porodu zvyšuje u rodící ženy pocit bezpečí a snižuje její strach. V případě, že žena rodí v cizím prostředí, je právě blízká osoba někým, kdo pomáhá stres z neznáma redukovat. Ne vždy je nutné, aby ženu k porodu doprovázel její partner. Tím, kdo bude ženu emočně podporovat u porodu, může být třeba i její přítelkyně, rodinná příslušnice nebo dula. Jako vždy je důležité především přání a pocit rodičky.

Přirozený porod a třetí doba porodní 
Samotným vypuzením dítěte porod nekončí. Velmi důležité hormonální procesy nastávají právě ve třetí době porodní. Při lékařském vedení porodu je tato doba obvykle zkrácena na minimum především proto, aby byla co nejdříve porozena placenta, což má snížit riziko poporodního krvácení. Aktivní vedení třetí doby porodní, které je spojené s brzkým přerušením pupeční šňůry, však přináší zase svoje specifická rizika. Novorozenec dostane asi jen polovinu z očekávaného množství krve, které má sloužit k prokrvení nově fungujících plic. To může vést až k anémii či dýchacím potížím zvláště u citlivějších miminek. 

Dotepání pupečníku a samovolný porod placenty má i další výhody – nepodává se u nich syntetický hormon oxytocin. Tento hormon, slavným porodníkem a propagátorem přirozeného porodu Michelem Odentem nazvaný „hormon lásky“, se produkuje nejen během porodu, ale také po porodu, kdy spolu s endorfiny, hormony radosti, napomáhá matce zapomenout na bolest a prožívat pocity radosti. 

Přirozený porod a miminko 
Kontakt kůže na kůži mezi maminkou a miminkem zvyšuje hladinu produkovaného přírodního oxytocinu a napomáhá nejen k rozvinutí jejich vazby nebo poeticky řečeno k jejich vzájemnému zamilování se, ale rovněž zesiluje kontrakce nezbytné k odloučení placenty a zavinování dělohy. 

Pokud je nahé dítě položeno ihned po porodu na nahou hruď své matky (při zachování teplotního komfortu), novorozenec se snáze adaptuje na prostředí mimo dělohu. Zároveň i matka se lépe přizpůsobuje svojí nové roli a ladí se na potřeby miminka. Základní zásadou je tedy novorozence nikam neodnášet a nemanipulovat s ním, ale naopak ho v klidu ponechat na maminčině břiše, aby si samo mohlo najít prs. Nezbytně nutná vyšetření lze provést přímo na těle matky, ta méně nezbytná, jako třeba měření a vážení, je vždy možné odložit na později. 

Pro koho je přirozený porod 
Přirozený porod je volbou pro ženy, které na základě vlastních informací chtějí rodit bez medicínských zásahů a nevyžadují analgetika ani prostředky na urychlení porodu. Je volbou pro ženy zralé, které jsou zvyklé nést zodpovědnost samy za sebe i za svoje děti a nevyžadují, aby za ně rozhodovali druzí. Je cestou pro ženy, které porod vnímají jako normální součást života. 

Respekt, partnerské chování, empatie, prostředí klidu a bezpečí stejně jako přístup k matce a dítěti jako ke společné jednotce by však měly být automaticky poskytnuty každé ženě bez ohledu na způsob porodu či místo, kde se rozhodne porodit.

Autor: Gauri Chrastilová

Zdroj: Babyweb